Vašemu dítěti byla diagnostikována sluchová vada nebo porucha.

Sluchově postižené děti mají často menší slovní zásobu, déle se potýkají s problémy při skloňování slov a často si dlouho neví rady s užíváním předložek. Jejich řeč může ztrácet některé prozodické faktory – zdá se nám monotónní, jako by ztrácela rytmus a intonaci. Sluchově postižené děti delší dobu fixují správnou výslovnost. Důvodem je snížená schopnost sluchového vnímání a rozlišování, která není dostačující pro osvojení si správné výslovnosti. Děti v řeči často zaměňují CSZ a ČŠŽ, ĎŤŇ a DTN a další hlásky, které jsou si zvukově podobné, a to i navzdory tomu, že problémové hlásky často vytvořit umí. Při úpravě výslovnosti je v takových případech velmi důležité využít multisenzorický přístup, který dítěti poskytuje o hláskách více informací. Ukazujeme si, které části mluvidel se při výslovnosti jednotlivých hlásek zapojují, odhmatáváním vibrací rozlišujeme zda se jedná o hlásku znělou, nebo neznělou. Pracujeme také s intenzitou a usměrňováním vydechovaného vzduchu při tvořbě hlásek. Hlásky zvukově podobné navzájem porovnáváme. Děti si pak prostřednictvím více smyslových vjemů lépe uvědomí jak se hláska tvoří. Nemají pak problém hlásku správně utvořit, rozlišit a užít v řeči.