Moje dítě koktá, nebo mluví tak rychle, že mu nejde rozumět.

Začalo se Vaše dítě zadrhávat v řeči? Opakuje celá slova, nebo jejich první slabiky? V takovém případě většinou hovoříme o vývojové neplynulosti, která souvisí s vývojem řeči - vyzráváním centrální nervové soustavy, velkým rozvojem slovní zásoby a větší „složitostí“ vyjadřování. Objevuje se nejčastěji u tří až čtyř letých dětí, výjímkou ale nejsou i děti starší, které začaly později mluvit. V takových případech většinou do šesti měsíců problém sám ustoupí. Důležité je děti na neplynulosti neupozorňovat. Většina dětí si svého řečového problému není vědoma! Vývojová neplynulost se projevuje obvykle opakováním slabik či slov, druhotným projevem může být napětí. Vyhýbavé chování se však v této fázi ještě neobjevuje. Pokud obtíže přetrvávají, obraťte se na klinického logopeda. Může se jednat o počínající koktavost. Je prokázané, že včasná terapie v dětství může tuto vadu řeči zmírnit nebo úplně odstranit. Co Vám můžeme nabídnout? Terapie se zaměřuje na projevy koktavosti (neplynulost, nadměrná námaha, psychická tenze). Uděláme zvukovou nahrávku, kterou při další schůzce podrobně rozebereme a na základě jejího přepisu vyhodnotíme. Zaznamenáme v ní problémové pasáže a společně najdeme strategie, kterými bude možné tyto obtíže překonávat. Do terapie budete aktivně zapojeni, abyste byli schopni si terapeutické techniky osvojit a správně je se svým dítětem doma procvičovat. V rámci terapie se také zaměříme na nácvik správného dechového cyklu (nádech – dechová pauza – výdech – dechová pauza), osvojíme si správný postoj při dýchání. To nám pomůže odstranit nesprávné nádechy uprostřed slov nebo mezi slovy, naučíme se prodlužovat výdechovou mluvní fázi. Budeme se také společně učit vnímat rytmus řeči. Koktavost je stará jako řeč sama, tak proč jsme ještě nenašli její řešení? Na světě nejsou dva lidé, kteří by koktali stejně a plynulost řeči se často mění v závislosti na konkrétních situacích. Lékaři se domnívají, že až u 50% případů hraje roli dědičnost. Vědci se již roky snaží najít geny, které způsobují koktání. Uvažuje se také o narušení spolupráce mozkových hemisfér.